Hubení roztočů VD podle MVDr. Vadimíra Šumera

Hubení roztočů VD..
Samovyšetřování včelstev.
Samovyšetřování včelstev je postup, kterým si každý může zjistit, ve
kterých včelstvech mu roztoče přežívají a přibližně odhadnout jejich počet
a tedy i závažnost napadení.
Za rozhodující pro počet roztočů v létě a v podletí považuji počet VD, kteří
jsou ve včelstvu v předjaří a začátkem jara.
Přibližně můžeme odhadovat, že je to 50x až 60x více živých roztočů, než
kolik je přirozený spad za jeden zimní měsíc .(VÚV Dol i SVS pracují
od začátku s chybným výpočtem 10x).
Za cca 3 měsíce od dubna do konce června tak může stoupnout množství
roztočů i 80x proti počtu v předjaří.
Jednoduché počty nám pak řeknou, že měsíční spad 3 roztočů v únoru
na podložce může znamenat, že je jich ve včelstvu přes 150 živých.
Do července může jejich množství dosáhnout 7 tisíc i více. To už
znamená velmi vážné ohrožení postiženého včelstva, zejména snížením
počtu dlouhověkých včel a oslabením jejich zdraví.
Spady v jednotlivých úlech na stanovišti jsou velmi nerovnoměrné.
Provádím vyšetření ,,únorové“ měli již řadu let a roztoče najdu většinou
v 10 – 15% úlů.
Natření plodu M1 Aer a fumigace v relativně malém množství včelstev je
při přechodném oteplení v předjaří otázkou několika minut.
A výsledek? Abych mohl doplnit tento článek fotografií roztočů
V kelímku, musel jsem si je "půjčit" od jiných včelařů.
Osvědčil se mi tento pracovní postup:
Po odběru měli pro povinné vyšetření vrátím očištěné podložky zpět
do úlů.
Přibližně po měsíci, což je většinou v druhé polovině února, provedu znovu
odběr.
Měl z jednotlivých úlů nasypu na novinový papír. Označím číslem úlu a
zamotám tak, jak je vidět na obrázku. Zámotky s mělí nechám několik dní
proschnout.. Pozor! Pokud je měl vlhká, vyšetření nemusí být průkazné!
Obsah zámotku vysypu na list papíru ohnutý v půlce. Pak se snadno
vysype do kelímku k vyšetření.
Do plastového kelímku od jogurtu (nebo do hrnku) naliji asi do poloviny
běžný syntetický líh a vzorky měli do něj postupně sypu.

Měl klesne ke dnu a na hladině zůstanou roztoči. Nález je pouhým okem
dobře viditelný. Výsledek si podle čísla, napsaného na papírovém zámotku,
zaznamenám k příslušného úlu.

Případné roztoče je vhodné vždy nejprve s hladiny odstranit a pak teprve

nasypat další vzorek.
Je li hladina lihu více znečištěna nebo je v nádobce už hodně měli, stačí
obsah přelít přes husté sítko do jiného kelímku.
Malé množství lihu tak stačí na vyšetření i několika desítek vzorků.
Tato t.zv. flotační metoda umožní každému zjistit, ve kterých úlech roztoče
pravděpodobně má a kde je vhodné provést jarní léčbu nátěrem a fumigací,
případně aerosolem.
Kdo nestihl dát podložky tak, aby získal měl za celý měsíc, může si
vyšetření udělat i ze vzorku za dobu kratší. Vypovídací hodnota tím
samozřejmě mírně klesne.
Samovyšetřování včelstev umožní hubit roztoče cíleně a podstatně snížit
celkové množství použitých preparátů.
Tento postup praktikuji již řadu let a výsledkem je většinou nulový nález
roztočů v létě a nález jednotek, nejvýše desítek roztočů ve spadu po první
fumigaci.
Obrázky: 1) Vše potřebné k vyšetření
2) Roztoči na hladině

MUDr.Vladimír ŠumeraHubení_roztočů_VD.docx (59879)